|
||
Paul Klee ( 1879 Münchenbuchsee u Bernu - 1940 Muralto u Locarna )
Švýcarský malíř a teoretik umění, po otci německého původu, z hudební rodiny, sám hudebník stejně jako jeho žena, profesionální klavíristka.
V raném období tvorby jej ovlivnili členové skupiny Der Blaue Reiter, jejichž druhé výstavy se aktivně účastnil, zejména Kandinskij, jeho budoucí kolega v profesorském sboru Bauhausu, nejvýznamnějšího uměleckého učiliště 20. a začátku 30. let zaměřeného zejména na architekturu a design.
Po mimořádném úspěchu Kleeovy souborné výstavy v Mnichově v r. 1920 jej ředitel Bauhausu, slavný architekt Walter Gropius vyzval, aby zde hned od ledna 1921 vedl tzv. Vorkurs ( vstupní přípravný kurz ), jehož smyslem bylo naučit studenty výtvarně myslet a dát jim základy designu. Klee byl mezi posluchači velmi oblíbený a když v r. 1929 slavil padesátiny, jedna z jeho studentek, textilní výtvarnice a žena tehdejšího spolužáka a budoucího učitele amerických abstraktních expresionistů Josefa Alberse Anni najala letadlo, aby shodilo kytice čerstvých květů na dům, ve kterém jejich učitel bydlel.
Klee zůstal v Bauhausu deset let. V r. 1925 zde publikoval svou známou teoretickou práci Pedagogisches Skizzenbuch. Po nástupu k moci nacisté nejenom zlikvidovali Bauhaus, ale i Kleea označili za „zvrhlého umělce“ a 17 jeho obrazů prezentovali v r. 1937 na mnichovské výstavě děl takto ostrakizovaných umělců.
Vlastní Kleeovu obtížně stylově zařaditelnou tvorbu lze charakterizovat jako abstraktní myšlení vázané na vizuální ( a „hieroglyfickou“ ) řeč tvarů a barev, v určitém smyslu příbuznou s tvorbou španělského umělce Joana Miró, avšak odlišující se od ní výraznými konstruktivními prvky.
Paul Klee patří se svými devíti tisíci díly k nejproduktivnějším výtvarným umělcům 20. století. K známým dílům patří např. Vzpomínka představy z r. 1918, Vila R z r. 1919, Drahocenná schránka na hvězdy a Senecio, oba z r. 1922, Zlatá rybka z r. 1925, Hlavní cesta a vedlejší cesty z r. 1929, Revoluce viaduktu z r. 1937, Insula dulcamara z r. 1938 a Bez názvu z r. 1940.
Umělec zemřel na následky zákeřné choroby ve Švýcarsku, kde žil od nástupu hitlerovců k moci v Německu v r. 1933. Výrazem předtuchy vlastního konce je dílo Smrt a oheň z r. 1940.
Paul Klee je předchůdcem malířského grafismu jako jednoho z aspektů některých nefigurativních tendencí umění druhé poloviny 20. století.