|
|||
Alberto Giacometti ( 1901 Borgonovo u Stampy - 1966 Chur )
Syn švýcarského malíře, kterému se dostalo základů uměleckého vzdělání již v rodném Švýcarsku a sousední Itálii, pokračoval v akademických studiích u Bourdella v Paříži, která se stala jeho novým domovem.
Začátkem 3O. let jej objevili surrealisté, aby se pak pro následující pětileté období stal podnětně experimentujícím příslušníkem jejich hnutí. Patří sem sochařovy otevřené klece, spíš jeviště než vězení, jednoduché geometrické konstrukce, kde se odehrávají snová setkání ženských a mužských elementů, v některých případech patrně motivovaná osobními zážitky.
Vznášející se koule z r. 193O - 31 redukuje akt dotyku pohlaví na vztah dvou těles - pololežícího půlměsíce a kyvadlově zavěšené koule - a proměňuje jej v jakési perpetuum mobile komplementárního ženství a mužství.
Palác ve čtyři ráno z r. 1932 - 33 připomínající konstruktivistickou scénu Mejercholdova divadla se podle sochaře vztahuje k období strávenému se ženou, která jej okouzlila a spolu s níž si vybudoval tento snový noční palác ze zápalek.
Naproti tomu drsné drama sexu a násilí vyjadřuje bronzová poloabstraktní socha Žena s proříznutým hrdlem z r. 1932.
Válečná léta trávil Giacometti většinou v Ženevě, stranou okupované Paříže, kam se ovšem často navracel. Po válce následovalo další trvalé pařížské období, v němž sochařovo dílo vyvrcholilo. Vznikaly typické vyzáblé postavy a skupiny postav, které někteří kritikové označovali jako stigmatizované otřesnou zkušeností lidstva s vyhlazovacími tábory ( aniž autor tuto interpretaci komentoval ) a jež se podle jeho přítele filozofa Sartra pohybovaly „ na půl cesty mezi nicotou a bytím“.
Někde na počátku této nekonečné a doživotní řady stojí Ukazující muž z r. 1947, vymodelovaný z hlíny a odlitý do bronzu i s otisky doteků sochařových prstů, symbolický ukazatel cesty ostatních, většinou „kráčejících“ bytostí obklopených vzdušným prostorem. Matissův syn a newyorský galerista Pierre vystavil v r. 1948 Giacomettiho díla a spolu s autorem předmluvy ke katalogu Sartrem odstartoval světový věhlas sochařova díla. Ostatně ten vrhl odlesk i na právem ceněné sochařovo malířské dílo. Giacomettimu se také dostala příležitost realizovat své sochy na veřejných prostranstvích měst a přispět tak k modernímu pojetí vzájemného vztahu výtvarného umění, architektury a urbanismu.