České umění 1. pol. 20. stol. I (do konce 20. let)
Václav Špála
 Vytisknout studijní materiál

Václav Špála ( 1885 Žlutice u Nového Bydžova - 1946 Praha )

Malíř, spoluzakladatel Skupiny výtvarných umělců.

Obdobně jako fauvisté si nalezl oblíbenou krajinu, v jeho případě okolí Dubrovníku, kde objevil svůj příznačný smysl pro barevnost krajiny: Krajina z Dalmácie z r. 1913. Už od r. 1912 se v jeho jeho obrazech setkáváme s charakteristickým trojzvukem modré, červené a bílé.

Od fauvismu přešel Špála ke kubismu: po picassovských Třech pradlenách z r. 1913 zejména Píseň venkova z r. 1914, Tři ženy u vody z r. 1919, Děvče u moře z r. 1923.

V letech 1925-26 jej okolí Srbska na Berounce inspirovalo k obrazům tzv. zeleného období a ve 2. polovině 20. a ještě v 30. letech s převládá na obrazech z jižních Čech sytě modrá, ultramarinová barva tzv. modrého období: Bouře na Otavě a Vltava u Červené, oba z r. 1927, Mlýn na Otavě z r. 1930. V pozdním díle přibyly žluté, oranžové a fialové tóny. V rámci tzv. čisté výtvarnosti ( malíř měl ostatně vždy smysl pro estetický hédonismus, resp. vizuální požitkářství ) se Špála stal populární u široké veřejnosti řadou vynikajících květinových zátiší a zátiší s ovocem.