|
||
František Muzika ( 19OO Praha - 1974 Praha )
Malíř, který začínal jako příslušník devětsilské generace.
Po prologu kubizující krajinomalby ( Továrna ve Vraném z r. 1921 ) začal obdobně jako další člen téže generace Adolf Hoffmeister čerpat inspiraci mj. ze zdrojů naivního umění ( nadšení pro Celníka Rousseaua ) a vědomě sledoval „primitivistické“ tendence magického realismu: Tři sestry z r. 1922.
Ještě v průvěhu 20. let začal tvořit ve stylu tzv. lyrického kubismu jako jedné z výtvarných variant poetismu: Figura v krajině z r. 1932.
Ve 30. letech se jeho tvorba dostala do bezprostředního sousedství se surrealismem ( např. Krajina se sloupy z r. 1933, Figura v krajině z r. 1935, imaginativní cyklus Ostrovy z let 1934-37 a obraz Pískovcové skály rovněž z r. 1937, na nějž navázal ve své tvorbě v letech války). Jakkoli se surrealisty nesplynul, sdílel jejich občanské postoje z konce 30. let: Zápas z r. 1937.
Významné jsou Muzikovy scénické návrhy pro Národní divadlo: Shakespearův Hamlet ( Brno ,1936 ) a Julietta od Martinů ( Praha, 1938 ).
Po válce Muzika jako profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové vychoval desítky umělců nastupujících generací.