|
||
František Hudeček ( 1909 Němčice - 1990 Praha )
Malíř, absolvent UMPRUM, člen Skupiny 42.
Jeho raná tvorba vznikala v kontextu nastupujícího surrealismu ( Laokoon z r. 1932 ), nicméně se už v ní projevila dilčí inspirace konstruktivismem ( Slavnost z r. 1931, Postava s pohledem na Lipník nad Bečvou a Těhotná žena, oba z r. 1932, Dívky s míčem z r. 1933 ). Mimořádným dílem je parodie tradičního ideálu krásy - hadrový reliéf Faidros a Sokrates čili o kráse z r. 1934. Téma ohně ( Golem, muž probouzený žhavým železem z let 1935-37) splynulo s tématem Španělska ( stejnojmenný obraz z r. 1936 ).
V letech 1938-41 ( kdy začal vystavovat v divadle E.F.Buriana a vytvořil oponu pro recitál veršů K.Biebla z r. 1938 ) rekapituloval své mládí ( Kovárna mého otce z r. 1938 ) a dal najevo sepětí svého dalšího života s osudem zkoušeného národa ( 15. březen 1939 z téhož roku a Malíř na periferii, Skládka v opuštěné cihelně a Osamělý, všechny z r. 1940, Nádraží s větrným mlýnem z r. 1941 ). Toto dvojjediné čtení se bude napříště týkat všech jeho děl z doby protektorátu, zejména variací na téma chodce prochájícího nočním městem, často za protileteckého zatemnění ( řada Nočních chodců a Park v noci z r. 1943 ).
, 
,
Další řada semiabstraktně konstruktivistickým postav a hlav z let 1943-47 již spojila válečná léta s poválečnými ( Postava z r. 1943, série Postav a Hlav z r. 1945/46 a Lidé ve městě z r. 1946 ) .
Hudečkovo tvorba 60. let se opět pohybovala mezi básnickou imaginací a racionální konstrukcí dotýkající se opartu ( řada Pralesy, Rotace, obrazy Protisměry v kruhu a Perpetuum mobile na převíjení barev ).