|
||
Vladimír Preclík ( nar. 1929 Hradec Králové )
Sochař, absolvent VŠUP ( učitel J.Wagner ), člen skupiny Trasa.
Pracoval s kamenem a zejména se dřevem. Jedním z jeho prvních cyklů je portrétní řada Česká avantgarda z let 1958-61, která manifestovala vztah mladé generace k meziválečnému dědictví. Následovaly cykly Vertikální kompozice z r. 1961/62, Klenotnice z r. 1962, Konkréty a anistroje z r. 1963, Orchestriony a partitury z r. 1964 a Stará provençalská města z let 1965-67.
První z jeho velkých mezinárodních projektů je čtyřmetrový Velký orchestrion vytvořený na sympoziu ve slovinské Kostanjevici na Krki v r. 1964 následovaný dalšími zahraničními realizacemi. Ze sochařovy iniciativa vznikla Hořická mezinárodní sochařská sympozia ( Preclík zde po válce vystudoval kamenosochařskou školu ), v jejichž rámci vytvořil monumentální sochy z proslulého hořického pískovce. Vedle děl velkých až monumentálních rozměrů vynikají rovněž jeho asambláže skládané z drobných, nezřídka berevných předmětů umisťovaných v sochách-skříních ( Pražská apotéka z r. 1971 ) nebo postupně vkládaných do skleněných lahví ( Padesát čtyři týdnů dobrého roku z r. 1974/5 ).
Od poloviny 70. let vytvářel environmentální asamblážové řady využívající kombinace dřeva s kovem, textilem, kůží, kožešinou a plexisklem.
Prozkoumal tzv. smírčí kříže především ve svém rodném kraji a knižně je publikoval.