|
||
Václav Boštík ( 1913 Horní Újezdec u Litomyšle - 2005 Praha )
Malíř a grafik, v letech 1937-39 student pražské Akademie ( učitel W.Nowak ), v r. 1964 spoluzakladatel skupiny UB 12.
Po krajinomalbě inspirované domovem ( Ve mlýnici a Mlýn, oba z r. 1936 ) a expresivně symbolických dílech ( Jitřní světlo a Melancholie, oba z r. 1937, Apokalyptičtí jezdci a Jezdec na bezhlavém koni, oba z r. 1938 ) přenesl důraz na - v jeho díle již naznačenou - polohu blízkou geometrické abstrakci ( Architektury z r. 1938, Kvádr, Krychle, Objemy, Torzo, P. Maria s Ježíškem, všechny z r. 1941 ). Toto směřování vyvrcholilo v obraze Členění, rovněž z r. 1941, dlouhodobě předjímajícím Boštíkovu poválečnou tvorbu.
Znaková série Černých hlav z r. 1947 a Lebek z let 1953-57 uzavírá období s rezidui figurace následované abstrakcí 60. let: Černá a bílá z r. 1962, Shluky a Pole z r. 1964, Uzlové body a Struktura čtverce z r. 1967. Rovněž v r. 1967 zahajuje obraz Prostor kruhu nejvýznamnější období malířovy tvorby vrcholící Velkým rýhováním z r. 1978.
Umělec je právem považován za hlavního představitele konstruktivních tendencí abstraktního umění 60. let, který v následujících desetiletích dovršil tuto linii moderního českého umění, jejíž závěrečná dekáda již časově zachytila hlásící se postmoderní tendence i nástup nových médií.