|
||
Karel Malich ( 1924 Holice )
Malíř, grafik a sochař, absolvent PedF UK ( výtvarné umění - estetika, učitelé M.Salcmann, F. Kovárna ) a AVU ( učitel V. Silovský ).
Začátky jeho tvorby byly vázány na rodný kraj ( silueta kopce nad Holicemi se stala jeho celoživotním „leitmotivem“, a to i v období ryzí abstrakce ) a na okolí vnitřní Prahy, města kde studoval: Zlíchovský kostelík a Zima v Braníku z let 1952-53.
Na přelomu 50. a 60. let se namísto reálných krajin dostávají do popředí jeho zájmu nejprve výrazně geometrizované a posléze již zcela abstraktní imaginární „krajiny“, které většinou sice odkazují na prožitek konkrétní krajiny ( např. domova nebo navštíveného místa ), avšak vymaňují se z někdejší závislosti na vnější skutečnosti. Milníky této linie jsou např. dvě Bílé krajiny a Lávová krajina z r. 1960 a krajiny-koláže z r. 1963 s nalepovanými kousky hlíny a oblázky bezprostředně následovány již ryze abstraktními reliéfy: Černý reliéf, Bílý reliéf a ze vzácnějších barevných Fialovo-oranžový reliéf, všechny z r. 1963.
Se začátkem abstraktního období se hlásí o slovo Malich jako tvůrce prostorových, trojrozměrných objektů - konstruované abstraktní plastiky: Černobílá plastika z r. 1964. Tato paralelní linie pokračuje v první polovině 70. let drátěnými „modely mraků“ zavěšovanými do volného prostoru, po nichž následují jednak další reliéfy ( Hranice vidění I a II z r. 1976 ), jednak známá abstraktně narativní prostorová plastika Ještě jedno pivo, rovněž z r. 1976, a řada drátěných plastik zážitkové a introspektivní povahy: Pozoruji oblohu z r. 1976, Vnitřní světlo I a II z r. 1977, Viděl jsem trhlinu v prostoru z r. 1979, Já a ten jehož potkávám z let 1976-80 a zejména spirituální Krajina s věčnem z let 1979-85. Na různých místech se objevuje i drátěná silueta zmíněného kopce.
V 90. letech umělec intenzívně prozkoumával vnitřní svět svého vědomí i těla, vracel se k prožitkům krajiny svého dětství, v pastelech a kvaších zachycoval své světelné vjemy a v r. 1994 vydal autobiografii Od tenkrát do teď tenkrát.