České umění 2. pol. 20. stol. I ( od skončení války do konce 60. let )
Mikuláš Medek
 Vytisknout studijní materiál

Mikuláš Medek ( 1926 Praha - 1974 Praha )

Malíř, syn spisovatele gen. Rudolfa Medka a vnuk malíře Antonína Slavíčka, studoval na AVU ( učitelé K.Minář a V.Rada ) a VŠUP ( učitelé F.Muzika a F.Tichý ), při poúnorových čistkách v r. 1949 vyloučen ze studia.

Spolu s J.Istlerem, V.Tikalem, L.Fárou a V.Effenbergrem se podílel na aktivitách surrealistického kruhu K. Teiga. Poprvé vystavoval společně s J. Koblasou v r. 1963 v Teplicích a o rok později v Praze. To už byl nevýznamnějším českým představitelem informelu a stejně jako V.Boudník vzorem mladých nonkonformních umělců.

Medek vyšel ze surrealismu ( byl jedním z iniciátorů jeho druhé, poválečné vlny ): Infantilní krajiny z r. 1947, Zázračná matka I z r. 1948, Magnetická ryba z r. 1949, Hluk ticha z r. 1950 a Polykač pout z r. 1951.

Dalšímu období, které malíř označil jako „existenciální“ ( přitažlivost existencialismu pro evropské intelektuály, vč. umělců, v letech po skončení druhé světové války se záhy přenesla i k nám ), vévodí deformované figury stavěné do absurdních situací: cykly Žerekuře a Horké jídlo z r. 1952, Hlava která spí imperialistický spánek z r. 1953, cyklus Akce z let 1955-57, cyklus Nahý v trní z r. 1956 a Hlavaruce z r. 1957.

Po následujícím období tzv. preparovaných obrazů kombinujících email s olejem a využívajících dekalk, vyrývání, škrábání, otiskování i perforování ( Kříže z r. 1961, Náhlé příhody z let 1962-63, Senzitivní signály a Senzitivní manifestace z r. 1963 ), pro něž byla příznačná umocněná znakovost malířova výtvarného gesta, přišel opětovný návrat k „nefigurativnní figuře“: Příliš mnoho alkoholu z r. 1964, cykly Inkvizitoři z r. 1965, Svatí z r. 1966, Projektanti věží z r. 1969, Andělé z let 1970-73 a Pohyblivé hroby z r. 1973.

K významným Medkovým realizacím do architektury patří oltářní obrazy pro kostel v Jedovnici z r. 1963 a kapli v Kotvrdovicích z r. 1970, obrazy křížové cesty pro kostel v Senetářově z r. 1971 a monumentální obrazy pro letištní terminály v Praze-Ruzyni, Košicích, Paříži, New Yorku a Damašku z druhé poloviny 60. let.

Předčasně zemřelý Mikuláš Medek byl jednou z nejvýznamnějších osobností umění druhé poloviny 20. století.