České umění 2. pol. 20. stol. II ( od 7O. let do konce století
Jaroslav Róna
 Vytisknout studijní materiál

Jaroslav Róna ( nar. 1957 Praha )

Malíř, sochař a sklář, absolvent VŠUP ( učitel S. Libenský ), zakládající člen Tvrdohlavých, vysokoškolský pedagog na AVU.

V jeho neofigurativní malbě žánrově směřující do oblasti grotesky ( cyklus Vražd ) postupně sílily postmoderní tendence ( Jícen a Hořící město z r. 1987).

Na přelomu 80. a 90. let umělec pro sebe zhodnocuje ( postmoderně „cituje“ ) vybrané domácí tradice - od kubismu přes symbolismus až po artificialismus - a v souladu se svou původní vysokoškolskou specializací na sklo v ateliéru nejvýznamnějšího českého skláře S .Libenského vstupuje do sféry jeho zájmů plastika ( bronz, keramika, cín ), aniž by zatlačila do pozadí jeho malířskou tvorbu: Ostrovy z r. 1990, Soutěska z r. 1991 a řada postmoderně zaměřených děl 90. let.

Róna pracuje rovněž s archetypy a mytologiemi. Zejména jeho tvorba z poslední dekády z něj činí významného českého představitele postmoderny - této až dosud ne zcela vyčerpané a uzavřené tendence evropského umění poslední čtvrtiny 20. století.