|
||
Na americké, evropské i asijské výtvarné scéně se koncem 50. let objevují příbuzné tendence označované jako neodada. Patří sem jak předchůdci popartu a samotný popart, tak umělci soustředění kolem pařížské skupiny tzv. nových realistů a ósacké skupiny Gutai.
Společným jmenovatelem těchto neodadaistických tendencí je snaha svobodně a bez jakýchkoli omezení překračovat dosavadní hranice umění, znovu a zásadním způsobem si klást otázku vztahu mezi uměním a životem a radikálně na ni odpovídat.
Čelní představitelé a díla jsou uvedeni v následujících kapitolách.