|
||
Raoul Dufy ( 1877 Le Havre - 1953 Forcalquier )
Po večerních kurzech v rodném městě, kde pracoval pro firmu dovozce kávy, se díky získanému stipendiu dostal na pařížskou Akademii, kde ztrávil čtyři roky.
Když v roce 1905 uviděl v Salónu nezávislých Matissův obraz Luxe, calme et volupté, rozhodl se jej následovat po cestě fauvistů, s nimiž vystavoval v r. 1906 a 1907. Jeho oblíbenými náměty sdílenými s dalšími „šelmičkami“ (Manguin, Marquet ad. ) byly slunečníky na normandských aj. plážích a vlajkoslávy na národní svátek 14. července v ulicích, které dovolovaly fauvistům rozehrát působivé barevné koncerty: Tři slunečníky a Ulice vyzdobená prapory, oba z r. 1906.
Následující rok maloval v cézannovském duchu spolu s dalším rodákem z Le Havru Georgesem Braquem v L´Estaque poblíž Marseille. Oba přátelé opustili fauvismus, Braque ve prospěch kubismu, zatímco Dufy si pak během krátké doby vypracoval svůj osobitý lehký styl charakterizovaný rychlou kaligrafickou kresbou na jasném a rozmytém barevném pozadí upřednostňující matissovské scény „radosti ze života“, který mu zaručoval celoživotní úspěch.
Byl rovněž úspěšným módním návrhářem a knižním ilustrátorem ( Apollinairův Bestiář neboli Orfeův průvod z r. 1911 ). Známé jsou jeho murálie, nástěnné malby, např. největší z nich Duch elektřiny pro Pavilon světla Světové výstavě v Paříži v r. 1937.
Se svým přítelem od dětství Othonem Frieszem vytvořil v letech 1937 - 4O velkolepou murálii na téma Řeka Seina pro bar v divadle pařížského Paláce Chaillot ( nyní v Centre Pompidcou ): Friesz namaloval úsek od pramenů po Paříž a Dufy od Paříže až po široké a kilometry dlouhé ústí do moře v oblasti Le Havru.