Fauvismus a expresionismus
Emil Nolde
 Vytisknout studijní materiál

Emil Nolde, pův. jm. Emil Hansen ( 1867 Nolde u Tondern - 1956 Seebüll u Neukirchenu )

Malíř a grafik, nejvýznamnější představitel německého expresionismu, pouze půl druhého roku člen skupiny Die Brücke.

Žil samotářsky a byl hluboce věřící. Paradoxně se tento zemitý expresionista, jehož dílo mohlo být svého druhu metaforou hnutí Blut und Boden, a který navíc zpočátku projevoval určité sympatie s myšelenkami nacistů, stal největší obětí jejich kulturního teroru: jeho tvorbu prohlásili za "zvrhlé" umění, konfiskovali 1052 obrazů v německých muzeích a od r. 1941 mu vyslovili oficiální zákaz malovat. Navíc náhoda tomu chtěla, že při náletu Spojenců v r. 1944 byl zničen jeho berlínský ateliér.

Oficiální zákaz obcházel tím, že tajně tvořil drobné akvarely ( Ungemalte Bilder / Nenamalované obrazy ), podle nichž po válce vznikaly olejomalby.

Jeho hlavní náměty tvořily vedle figurálních kompozic zejména s náboženskými náměty ( Poslední večeře a Svatodušní svátky, oba z r. 1909, Kristus mezi dětmi z r. 1910, triptych Marie Egyptská z r. 1912 a vrcholné dílo, devítičlenný polyptych Kristův život z let 1911/12, jehož součástí je mimořádně expresívní Nevěřící Tomáš , z civilních námětů např. V kavárně z r. 1911 a Tanečnice z r. 1913 ) především krajiny.

Nolde patřil rovněž ke známým malířům květin.